Archiv přednášek
20.listopadu 2024
Téma: Influenceři a možnosti regulace
PhDr. et Mgr. et Mgr. Jiří Hadaš, MBA.
Právní aspekty vloggerství/influencerství
Vedoucí Oddělení nelineárních služeb Analytického odboru Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Profesně se zaměřuje se na regulaci médií zejména pak reklamy a nelineárního vysílání. Jako doktorand působí FF UK, kde se zaměřuje na dějiny propagandy a komunikace.
Tuzemská právní úprava neobsahuje žádný přímý předpis, který by výslovně řešil problematiku influencerů. Přednáška nahlédla na tento fenomén pohledem zákona o regulaci reklamy a s ním souvisejících předpisů, což sice přináší určité východisko pro regulaci, současně však ale naráží na řadu interpretačních úskalí. Pohled do zahraničních právních úprav a kauz (Slovensko, Německo, Francie…) pak rozšiřuje povědomí o rozsahu a významu influencerství.
16. října 2024
Téma: Zákon o správě dat II
JUDr. Adam Jareš, Ph.D., JUDr. MgA. Jakub Míšek, Ph.D.
Řízený přístup k datům
Adam Jareš je ředitel Odboru právního a legislativního Digitální a informační agentury. Má zkušenosti ze soukromého i veřejného sektoru. Je zapojen do akademického výzkumu a pedagogické činnosti na vysokých školách. Přednáší a pravidelně publikuje především k digitalizaci soukromoprávního i veřejnoprávního styku.
Jakub působí jako odborný asistent na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se především ochranou soukromí a osobních údajů, právy k datům a správou dat obecně. Zaměřuje se také na svobodný přístup k informacím a právní úpravu informací veřejného sektoru a otevřených dat. V těchto oblastech rovněž publikuje. Od roku 2022 působí jako výzkumník na Information Society Law Center (ISLC), University of Milan. Od roku 2019 je členem rozkladové komise Úřadu pro ochranu osobních údajů. Od roku 2015 působí na Odboru hlavního architekta eGovernmentu (do dubna 2023 na Ministerstvu vnitra ČR, od dubna 2023 na Digitální a informační agentuře). Jeho hlavními úkoly jsou licenční rámce otevřených dat (vztah otevřených dat a ochrany autorských práv a databází), otevřená data a ochrana osobních údajů a tvorba legislativních návrhů pro otevřená data a správu dat v ČR.
Návrh zákona o správě dat a o řízeném přístupu k datům ve své druhé hlavní části přináší novou obecnou právní úpravu pro řízený přístup k datům veřejné správy. Přednáška se zaměřila na navrhovaný proces řízeného přístupu k vybraným chráněným datům a představila podmínky, které musí žadatel i poskytovatel dat splnit. V jádru návrhu leží vytvoření možnosti dalšího využití informačního bohatství pocházejícího s vybraných kategorií chráněných dat veřejného sektoru, při které ale zároveň musí být zajištěna vysoká úroveň ochrany celého procesu tak, aby se vyloučilo riziko porušení chráněných práv a zájmů, které se s daty pojí.
25. září 2024
Téma: Zákon o správě dat
JUDr. Adam Jareš, Ph.D., JUDr. MgA. Jakub Míšek, Ph.D.
Základní principy a cíle
Adam Jareš je ředitel Odboru právního a legislativního Digitální a informační agentury. Má zkušenosti ze soukromého i veřejného sektoru. Je zapojen do akademického výzkumu a pedagogické činnosti na vysokých školách. Přednáší a pravidelně publikuje především k digitalizaci soukromoprávního i veřejnoprávního styku.
Jakub působí jako odborný asistent na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se především ochranou soukromí a osobních údajů, právy k datům a správou dat obecně. Zaměřuje se také na svobodný přístup k informacím a právní úpravu informací veřejného sektoru a otevřených dat. V těchto oblastech rovněž publikuje. Od roku 2022 působí jako výzkumník na Information Society Law Center (ISLC), University of Milan. Od roku 2019 je členem rozkladové komise Úřadu pro ochranu osobních údajů. Od roku 2015 působí na Odboru hlavního architekta eGovernmentu (do dubna 2023 na Ministerstvu vnitra ČR, od dubna 2023 na Digitální a informační agentuře). Jeho hlavními úkoly jsou licenční rámce otevřených dat (vztah otevřených dat a ochrany autorských práv a databází), otevřená data a ochrana osobních údajů a tvorba legislativních návrhů pro otevřená data a správu dat v ČR.
Navrhovaný zákon o správě dat má dva cíle. Prvním je zlepšení kvality správy dat veřejného sektoru, aby stát věděl, jaká data vlastně má, k čemu je používá a jakým způsobem proudí. Druhým cílem je pak harmonizace českého právního řádu s požadavky nařízení o správě dat (č. 2022/868) a umožnění bezpečného opětovného užití dat veřejného sektoru, která spadají pod ochranné režimy ochrany osobních údajů, statistické důvěrnosti, autorského práva nebo obchodního tajemství. Přednáška představila základní principy a cíle návrhu zákona, který nedávno prošel mezirezortním připomínkovým řízením a 11. 9. 2024 byl předložen Vládě k dalšímu legislativnímu postupu.
19. června 2024
Téma: Trendy v ODR
Ph.D. Mgr.Ing. Zbyněk Loebl, LL.M.
Novinky v online řešení sporů (ODR)
Zbyněk Loebl je světově uznávaným odborníkem na online řešení sporů (ODR). Zbyněk Loebl řídil první projekty e-justice v České republice, včetně projektu přípravy prvního online civilního soudu nebo projektu zavedení online řešení sporů (ODR) do správního procesu řešení dopravních pokut. Dále představil mezinárodní koncept decentralizovaného open-source ODR pod názvem Open ODR a personalizované formuláře e-justice ODR.
Zbyněk Loebl je členem organizace The National Center for Technology and Dispute Resolution (NCTDR) a zakládajícím členem organizace International Council for Online Dispute Resolution (ICODR). Je autorem publikace Designing Online Courts (The Future Of Justice Is Open To All) (Kluwer Law International 2019) a spoluautorem knihy v českém jazyce Online soudnictví v České republice (Wolters Kluwer 2021).
Na začátku června proběhla v Praze nejvýznamnější světová konference o online řešení sporů: ODR (Online Dispute Resolution) Forum. Na konferenci přední světoví odborníci hovořili na téma umělé inteligence, přístupu ke spravedlnosti a dalších důležitých tématech spojených s ODR, včetně novinek v přístupu k ODR ve světě. Přednáška představila trendy, o kterých se na konferenci hovořilo a které by se mohly brzy uplatnit i v České republice.
22. května 2024
Téma: Strojová analýza emocí
Kateřina Lesch, Ph.D.
Strojová analýza emocí
Kateřina Lesch je absolventkou pražského Matfyzu, ve své dizertační práci se zabývala možnostmi strojové analýzy emocí. Teoretickým otázkám komputační lingvistiky se věnuje na pražské a olomoucké univerzitě, v praxi působí jako ředitelka Data Science divize společnosti EmbedIT.
V přednášce byly představeny základní přístupy a úskalí počítačového zpracování emocí v textu. Lze emocionální vyjadřování spolehlivě simulovat a analyzovat? Umí počítače přesvědčivě rozpoznat ironii? Nabízené odpovědi byly doloženy teoretickým pozadím i příklady z praxe.
24. dubna 2024
Téma: NFT, Blockchain a autorské právo
Mgr. Bohdan Zubač
NFT, Blockchain a autorské právo
Bohdan Zubač je advokátem PRK Partners, kde se specializuje na právo moderních technologií, e-commerce, autorské právo, na problematiku ochrany průmyslového a duševního vlastnictví, ochrany osobních údajů, fúzí a akvizicí a mezinárodního práva soukromého. Bohdan je také doktorandem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho disertační práce je věnována problematice kolizní úpravy věcněprávních aspektů dematerializovaných cenných papírů.
Přednáška se zabývala technologií blockchain a jedinečnými kryptoaktivy, která jsou nezastupitelná jinými kryptoaktivy, včetně digitálního umění a digitálních sběratelských předmětů (Non-Fungible Tokens, NFT). Hodnota těchto jedinečných a nezastupitelných kryptoaktiv se odvozuje od unikátních vlastností jednotlivých kryptoaktiv a užitku, který poskytuje držiteli tokenu. Přednáška se dále věnovala právním aspektům NFT se zaměřením na autorské právo.
20. března 2024
Téma: Digitální plné moci (REZA)
Mgr. Radim Karásek
Registr zastupování (REZA)
Radim Karásek je vedoucím oddělení právního v odboru právním a legislativním v Digitální a informační agentuře. Otázkám tvorby a aplikace práva v oblasti digitalizace, zejména digitalizace veřejné správy, se věnuje v Digitální a informační agentuře a dříve v Ministerstvu vnitra řadu let. Je předsedou rozkladové komise Digitální a informační agentury a členem Pracovního výboru Rady vlády pro informační společnost pro digitálně přívětivou legislativu. Je také členem rozkladových komisí Ministerstva průmyslu a obchodu a Národní sportovní agentury, kde se zabývá zejména otázkami svobodného přístupu k informacím. Na téma digitalizace nejen veřejné správy publikoval odborné články a přednášel nejen pro Ústav státu a práva AV ČR, ale také např. pro školy. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
V současné době v České republice není k dispozici centrální nástroj, který by spravoval zápis a vedení oprávnění k zastupování, zejména oprávnění na základě dohody (plné moci). Některé orgány veřejné moci využívají vlastní řešení, jiné pracují s oprávněním k zastupování zjišťovaném z veřejných rejstříků nebo prokázaném listinou, zpravidla fyzickou. Navrhovaná právní úprava tzv. registru zastupování má za cíl vytvořit jednotný elektronický nástroj k zápisu a vedení informace o oprávnění k zastupování, kterou budou moci využít orgánům veřejné moci při elektronickém i osobním jednání. Příspěvek se zabýval navrhovanou právní úpravou registru zastupování, která byla současně projednávána zákonodárnými sbory.
7. února 2024
Téma: Chytrá energetická síť
Mgr. Michaela Holíková
Zelenější energetická síť: Synergie v právu klimatu a energetiky
Michaela Holíková se specializuje na oblast kybernetické bezpečnosti, energetického a klimatického práva, je zkušená v oblasti implementace bezpečnostních opatření, ochrany osobních údajů a compliance, díky působení v největší české ICT společnosti (dnes ARICOMA) a na pozici manažera kybernetické bezpečnosti pro klienty ve veřejné správě.
Michaela aktuálně působí v advokátní kanceláři Rowan Legal, kam přešla z mezinárodní společnosti, která je lídrem v energetické transformaci a zavádění systémů flexibilního řízení energetické sítě. Michaela absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde úspěšně obhájila diplomovou práci o právních aspektech zavádění chytrého měření („smart grid“) v České republice a získala magisterský titul.
Jak environmentální, tak energetická krize obrátila pohled na způsob výroby, přenosu a spotřeby elektrické energie. Do tradičního modelu vstupují požadavky na posílení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů elektrické energie, decentralizaci výroby a celkové zvýšení flexibility sítě. Cílem těchto změn je snížit objem emisí vypouštěných do ovzduší odvětvím energetického sektoru, které stále tvoří 30 - 40 % z celkového objemu vypuštěných emisí CO2. Aby bylo možné tyto změny zavést v požadovaném rozsahu, musí být zajištěna možnost sběru dat ze sítě a schopnost jejího řízení v aktuálním čase, tedy tzv. chytrá síť. Přednáška se zabývala dosavadním vývojem právní úpravy zavedení chytré sítě, který je od samého začátku rámován požadavky klimatického práva promítanými do regulace energetického sektoru.
17. ledna 2024
Téma: Behaviorální reklama
Mgr. Martina Růžičková
Aktuální právní vývoj v oblasti online behaviorální reklamy
Mgr. Martina Růžičková řadu let působí jako právník mediálního domu CZECH NEWS CENTER a.s., kde se specializuje na ochranu osobních údajů a IP a IT právo. Činnost pověřence pro ochranu osobních údajů vykonává nejen ve zmíněném mediálním domě, ale i v AC Sparta Praha fotbal a.s. Praktické zkušenosti tak má i ze specifického sportovního prostředí. Problematice osobních údajů se věnuje i v rámci pracovní skupiny zaměřené na tuto oblast ve Sdružení pro internetový rozvoj. Za rok 2022 byla oceněna Spolkem pro ochranu osobních údajů jako Pověřenec roku pro soukromý sektor.
Tématem přednášky bylo představení ekosystému programatické reklamy, jeho zasazení do právního rámce a zhodnocení vlivu rozhodnutí dozorových úřadů a soudů z poslední doby na jeho fungování a vývoj. Zvláštní pozornost byla věnována aktuálně hojně diskutovanému modelu cookie lišty, tzv. "Pay or Okay", představující volbu mezi platbou za přístup ke službě nebo přijetím cookies spojených s reklamou.
13. prosince 2023
Téma: Finanční podvody a sociální inženýrství
Mgr. Bc. Anežka Karpjáková
Finanční podvody vůči klientům bank založené na metodách sociálního inženýrství
Mgr. Bc. Anežka Karpjáková je studentkou 2. ročníku doktorského studijního programu „Právo informačních a komunikačních technologií“ na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. V rámci studia se věnuje zejména oblasti kybernetické bezpečnosti v bankovním a finančním odvětví. Současně při studiu působí jako právní expert v oblasti dohledu nad finančním trhem v České národní bance.
V posledních letech dochází v Česku k rapidnímu nárůstu finančních podvodů vůči klientům bank založených na metodách sociálního inženýrství (např. phishing, vishing). Útočníci se v těchto případech často za pomocí manipulativních praktik pokouší od klienta zjistit přihlašovací údaje do jeho internetového bankovnictví nebo ho přesvědčit, aby sám převedl finanční prostředky na účet útočníka. Sofistikovanost provedení těchto útoků se přitom stále zvyšuje a pro klienty bank se stává stále obtížnější rozpoznat podvodné jednání. Přednáška představila nejčastější případy těchto typů podvodů a nové trendy a taktiky útočníků. Pozornost byla věnována také otázce, jak se lze proti těmto útokům efektivně bránit a jaké existují v současné době pro klienty bank právní nástroje ochrany v případě, že k podvodné transakci skutečně dojde.
8. listopadu 2023
Téma: Deepfakes z technického a bezpečnostního hlediska
Mgr. Kamil Malinka, Ph.D. a Ing. Anton Firc
Deepfakes – příležitost nebo hrozba?
Kamil Malinka v současné době působí jako odborný asistent na Fakultě informačních technologií VUT v Brně a je členem výzkumné skupiny Security@FIT, která se primárně věnuje počítačové bezpečnosti. Mezi jeho aktuální výzkumné zájmy patří bezpečnostní dopady AI a použitelná bezpečnost.
Anton Firc je momentálně studentem doktorského studia na Fakultě informačních technologií.
Deepfakes, což je portmanteau slov "deep learning" a "fake", představují podmnožinu syntetických médií (včetně hlasu, videa, obrázků nebo jejich kombinací). Tyto výtvory jsou generovány pomocí hlubokých neuronových sítí a zobrazují události, které se ve skutečnosti nikdy nestaly. Ačkoli mají potenciální pozitivní využití v odvětvích, jako je filmová tvorba a vzdělávání, deepfakes si získaly značnou pozornost především kvůli svým potenciálním negativním dopadům. Mohou být zneužity k individuálnímu očerňování, šíření nepravdivých informací, ale i k útokům na biometrické autentizační systémy, vishingu nebo jiným typům podvodu. Přednáška představila různé typy deepfakes, metody jejich vytváření a detekce a jejich dopady na bezpečnost IT.
18. října 2023
Téma: Právní aspekty API
Mgr. David Myslivec a Tomáš Prokop
Právní aspekty interoperability software
Mgr. David Myslivec se zaměřuje na informační a komunikační technologie, a to ne pouze z právního pohledu. Má zkušenosti jak z oblasti advokacie, tak soukromého sektoru, ve kterém nyní působí na pozici obchodního ředitele společnosti NETWORG CZ, která se zaměřuje na vývoj aplikací v oblasti MS Power Platform.
Tomáš je držitelem ocenění Microsoft MVP v kategorii Business Applications a spoluzakladatelem společnosti NETWORG. Jako zakládající člen pravidelně organizuje a přednáší v rámci české a slovenské Power Platform User Group.
Přednáška se zaměřila na právní aspekty interoperability software. Interoperability software je dosahováno pomocí rozhraní, které je součástí počítačového programu. Počítačový program spadá pod ochranu autorského práva. Přednášející se zabývali rozsahem autorskoprávní ochrany rozhraní, možnostmi přístupu k nechráněným rozhraním a zájmy autora na ochranu díla proti zájmům veřejným. Přednášející představili některá řešení, která by mohla vést k zajištění větší míry interoperability, respektive sdílení informací nezbytných pro její zajištění.
20. září 2023
Téma: Neosobní data v autonomním řízení
Doc. Ing. Zdeněk Lokaj, Ph.D., LL.M.
Ochrana neosobních dat a databází v systémech autonomního řízení
Doc. Ing. Zdeněk Lokaj, Ph.D., LL.M. je odborníkem na kooperativní systémy v silniční dopravě, autonomní mobilitu a bezpečnost na Fakultě dopravní ČVUT v Praze, kde pravidelně přednáší a vede výzkumné projekty. Kariéru začínal ve společnosti Accenture, kde se zaměřoval na informační systémy pro oblast dopravních systémů. Následně pracoval pro společnost Microsoft, kde měl na starosti dodávku služeb zákazníkům v oblasti výroby a energetiky. V roce 2009 se vrátil do akademické sféry a vede výzkumné a vývojové projekty v oboru dopravní telematiky, elektronické identifikace a dopravních systémů v silniční dopravě, zejména kooperativních systémů a bezpečnosti. Je členem prezídia Sdružení pro dopravní telematiku a soudním znalcem v oborech kybernetika, spoje a doprava.
V systémech autonomního řízení budou proudit gigabajty dat, která mohou mít různý charakter, od naprosto anonymních údajů, přes osobní údaje až po neosobní data. Ochranou osobních údajů se zabývá mnoho výzkumných a vývojových týmů, neosobní data a databáze však stojí velmi často v pozadí, nicméně rizika plynoucí z jejich zpracování a uchovávání jsou značná a je třeba se touto oblastí významně zabývat. Přednáška se zabývala důležitými aspekty ochrany neosobních dat a jaké cesty k ní vedou.
21. června 2023
Téma: Peněženka Evropské digitální identity
Jaromír Talíř
Elektronická identifikace a peněženka Evropské digitální identity
Jaromír Talíř je mnoho let součástí managementu sdružení CZ.NIC a podílel se na vývoji jak doménového registračního systému, který je nyní provozován v národních doménách mnoha dalších zemí světa, stejně jako na vývoji autentizační služby mojeID. Je také vedoucím technické pracovní skupiny organizace CENTR sdružující evropské správce domén. Na poli digitální identity reprezentuje Českou republiku v pracovní skupině eIDAS Technical SubGroup, která definuje technické standardy přeshraniční elektronické identifikace v souvislosti s nařízením eIDAS.
Přednáška shrnula aktuální stav přeshraniční elektronické identifikace a v čem se od stávajícího stavu liší fungování nové plánované peněženky Evropské digitální identity. Přednáška se také zaměřila se na základní stavební prvky ekosystému této peněženky, tak jak je definuje aktuální verze ARF (Architecture and Reference Framework). V přednášce zaznělo, jak budování probíhá, jaký je aktuální stav a jakou roli hrají LSP (Large Scale Pilots).
17. května 2023
Téma: Soukromoprávní aspekty eIDAS 2.0
JUDr. Adam Jareš, Ph.D.
Dopady revize nařízení eIDAS na soukromoprávní jednání
JUDr. Adam Jareš, Ph.D. má za sebou zkušenosti z advokacie, veřejného i soukromého sektoru. Rigorózní zkoušku složil ve specializaci Právo informačních a komunikačních technologií s prací zaměřenou na soukromoprávní regulaci kryptoměn. V rámci doktorského studia se věnoval elektronickému soukromoprávnímu jednání. Pravidelně publikuje a účastní se na akademických a jiných projektech.
Přednáška byla zaměřena na soukromoprávní aspekty revize nařízení eIDAS. Dr. Jareš shrnul rozhodovací praxi českých nižších soudů. Zabýval se také dopady revize nařízení na soukromoprávní styk, jako je větší dostupnost prostředků pro vytváření důvěryhodných elektronických podpisů a nové služby vytvářející důvěru – kvalifikované služby elektronické archivace a elektronické účetní knihy. Dr. Jareš hovořil o požadavcích občanského zákoníku na elektronické právní jednání a prokazatelnosti elektronických dokumentů v rámci civilního procesu.
19. dubna 2023
Téma: Regulace umělé inteligence pohledem výzkumníka a podnikatele v AI
Právo kolem umělé inteligence z pohledu AI výzkumníka a podnikatele
Doc. Ing. Pavel Kordík, Ph.D.
Doc. Ing. Pavel Kordík, Ph.D. působí na Fakultě informačních technologií ČVUT. Zároveň je proděkanem fakulty pro spolupráci s průmyslem. Zabývá se umělou inteligencí, data miningem, optimalizací a vizualizací informací. Doc. Kordík koordinuje Computational Intelligence Research Group a některé aktivity Data Science Laboratory.
Jako podnikatel doc. Kordík spoluzaložil firmu unico.ai, která slouží jako most mezi akademickou sférou a průmyslem. Doc. Kordík dále komercializuje výsledky výzkumu ve společnosti Recombee, kde buduje pokročilé doporučovací systémy.
Vývoj umělé inteligence zrychluje a každý den se objevují nové případy, které je třeba právně ošetřit. V přednášce se doc. Kordík zaměřil na to, jak fungují AI algoritmy z technického pohledu ve formě pochopitelné pro netechniky. Doc. Kordík představil i několik příkladů, kde AI výzkumníci a podnikatelé naráží na právní problémy. Hlavním tématem přednášky byly doporučovací systémy a generativní AI, která aktuálně hýbe světem.
15. března 2023
Téma: DSM Directive a odměňování autorů
Odmeňování autorů po transpozici DSMD na Slovensku
JUDr. Zuzana Adamová, Ph.D.
JUDr. Zuzana Adamová, Ph.D. je odbornicí na právní aspekty v oblasti nových technologií a duševního vlastnictví. Je ředitelkou Ústavu práva duševního vlastnictví a informačních technologií na Trnavské univerzitě a působí v advokátní kanceláři PETKOV & Co. Vykonává činnost jako patentová zástupkyně a jako expertka v rámci Arbitrážního centra pro alternativní řešení doménových sporů v rámci European Information Society Institute, kde rozhoduje spory pro domény '.sk'.
Směrnice o autorském právu na digitálním jednotném trhu (2019/790) vyžaduje, aby členské státy EU zajistily, že autoři a výkonní umělci v případě, že udělují licenci nebo převádějí výhradní práva na využívání svých děl nebo jiných předmětů ochrany, budou mít nárok na přiměřenou a proporcionální odměnu. Dr. Adamová představila a zhodnotila hlavních změny autorského zákona v souvislosti s transpozicí této směrice. Přednášející dále představila celkové nastavení odměňování autorů a výkonných umělců ve slovenském právním řádu.
15. února 2023
Téma: Nová regulace odpovědnosti za umělou inteligenci
Nové směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky a umělou inteligenci
JUDr. Anežka Janoušková, Ph.D.
JUDr. Anežka Janoušková, Ph.D. působí jako odborná asistentka na Katedře občanského práva Univerzity Karlovy a zároveň také jako vedoucí oddělení civilního práva procesního a insolvenční legislativy na odboru legislativním Ministerstva spravedlnosti. Dlouhodobě se věnuje problematice občanského práva hmotného i procesního. Zaměřuje se na otázky související s odpovědností a náhradou škody a na problematiku hromadných žalob. Na uvedená témata také přednáší a publikuje.
Evropská komise v září 2022 představila dva nové návrhy směrnic v oblasti odpovědnosti za škodu. První z nich je revizí směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, druhá se zaměřuje na umělou inteligenci. Podle Komise je cílem uvedených směrnic přizpůsobení pravidel odpovědnosti digitálnímu věku, oběhovému hospodářství a dopadu globálních hodnotových řetězců. Přednášející tyto dvě směrnice a jejich východiska představila a poté se zaměřila na jejich problematické body v teoretické i praktické rovině.
14. prosince 2022
Téma: Umělá inteligence ve veřejné správě
Ústavné mantinely používania umelej inteligencie vo verejnej správe
Doc. Dr. Iur. Mgr. Martin Husovec
Doc. Dr. Iur. Mgr. Martin Husovec je vysokoškolský pedagog a vědec na Právnické fakultě London School of Economics and Political Science (LSE) v Londýně. Věnuje se zejména právu duševního vlastnictví, právu a technologiím, svobodě projevu a ochraně soukromí. Právo studoval na Univerzitě P. J. Šafárika v Košicích (2006–2011) a Masarykově Univerzitě v Brně (2009–2010). Doktorát získal na Max Planck Institutu pro Innovation and Competition a Ludwig Maximilian Universität v Mnichově (2012–2015). V období 2016 až 2020 působil jako vysokoškolský pedagog v Nizozemsku na Univerzitě v Tilburgu, a to na institutech Tilburg Institute for Law, Technology and Society (TILT) a Tilburg Law and Economics Center (TILEC).
Dr. Husovec se ve své přednášce zabýval využíváním algoritmických nástrojů ve veřejné správě, které je v současné době stále rozšířenější. Automatizace procesů za použití algoritmů má formu přípravy rozhodnutí, jejich vydávání či se tato automatizace využívá pro různé formy posuzování občanů. V některých zemích se automatizace přesouvá až na úroveň používání umělé inteligence. Dr. Husovec ve své přednášce představil rozhodnutí Ústavního soudu SR ve věci eKasa (PL. ÚS 25/2019), které stanoví veřejné správě ústavní mantinely pro používání těchto technologií. Dr. Husovec se v přednášce také zabýval soudími rozhodnutími v některých evropských státech a normotvorbou na úrovni Evropské unie a Rady Evropy.
23. listopadu 2022
Téma: Právní regulace cloud computingu
Nová regulace cloud computingu
Mgr. Jakub Klodwig
Mgr. Jakub Klodwig je doktorandem na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU a advokátním koncipientem v advokátní kanceláři Eldison. Jeho specializací je regulace cloud computingu, ochrana osobních údajů, online marketing a kybernetická bezpečnost. Jakub Klodwig působil v minulosti na NÚKIBu, kde se podílel na tvorbě cloudových vyhlášek, posuzování nabídek cloud computingu a agendě vyplývající ze zákona o kybernetické bezpečnosti. Jakub Klodwig také přednáší v rámci Českého centra excelence pro kyberkriminalitu C4e.
Jakub Klodwig se ve své přednášce zabýval novou právní úpravu cloud computingu dle zákona o informačních systémech veřejné správy a zákona o kybernetické bezpečnosti, včetně všech prováděcích právních předpisů. Během přednášky přednášejcí vysvětlil systém zápisu do katalogu cloud computingu, výběr poskytovatele služeb cloud computingu v zadávacím řízení a uzavření smlouvy s tímto poskytovatelem. Během přednášky zmíněna připravovaná regulace Evropské unie a její vliv na dosavadní systém.
26. října 2022
Téma: Kyberbezpečnost a NIS 2
Revize evropské kyberbezpečnosti
doc. JUDr. Jozef Andraško, Ph.D.
Doc. JUDr. Jozef Andraško, Ph.D., je ředitelem Ústavu práva informačních technologií a práva duševního vlastnictví Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V rámci své výzkumné práce a publikační činnosti se věnuje zejména otázkám kybernetické bezpečnosti, autonomních vozidel, e-Governmentu, elektronické identity a otevřených údajů. Je spoluautorem komentáře ke slovenskému zákonu o kybernetické bezpečnosti a učebnice Právo kybernetickej bezpečnosti.
Přednáška doc. Andraška se věnovala základním změnám, které s sebou přináší návrh směrnice o NIS 2, tedy směrnice regulující kybernetickou bezpečnost. Doc. Andraško tuto směrnici představil i za srovnání platné směrnic NIS. Doc. Andraško do déle zabýval rozsahem působnosti navrhované směrnice, oznamováním povinností, bezpečnostními opatřeními, dohledem a otázkami ohledně prosazování práva a sankcí a dopady směrnice na veřejný sektor.
21. září 2022
Téma: Umělá inteligence a autorské právo
Umělá inteligence jako technologická výzva autorskému právu
JUDr. Jan Zibner, Ph.D.
Jan Zibner se specializuje na právo informačních a komunikačních technologií s důrazem na právo duševního vlastnictví, ochranu dat, umělou inteligenci a blockchain. Má zkušenosti jak s teoretickou doktrínou, tak s praktickou aplikací jednotlivých právních řešení na nejrůznější projekty a nejrůznější druhy umění, a to na národní i mezinárodní úrovni, samostatně nebo specializovaně pro vybrané advokátní kanceláře. V daných oblastech působí aktivně jednak po stránce aplikační, jednak po stránce přednáškové a publikační.
AI je fenomén s notným vlivem na oblast autorského práva. Vlivem širokých možností umělé inteligence vznikají nejrůznější výtvory bez jasného vymezení vůči autorskoprávní ochraně. Právo totiž i v obecné rovině stále hledá způsob, jak umělou inteligenci uchopit. Je proto potřeba vymezit umělou inteligenci vůči dvěma nejdůležitějším kategoriím autorského práva – autorskému dílu a autorství. Hlavní roli přitom představuje tvůrčí činnost umělé inteligence a hledání konkrétního autora výtvoru, který s využitím umělé inteligence vzniká. Přednáška se věnovala také úvahám o možnostech úprav stávajícího regulačního rámce s cílem eliminovat vyvstávající nejasnosti.
29. června 2022
Téma: Návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA)
EU a regulace kryptoaktiv
Mgr. František Vinopal
František Vinopal se zaměřuje na oblast regulace finančních služeb v návaznosti na využití moderních technologií, platebních služeb, elektronických peněz a kryptoměn. Zkušenosti získal na Ministerstvu financí ČR, v předních českých bankách a jako vedoucí právník a compliance officer v českých i zahraničních fintech společnostech. V současnosti působí jako předseda české kryptoměnové asociace a vede významné domácí i zahraniční regulatorní projekty v oblasti kryptoaktiv a finančních služeb.
František Vinopal představil unijní návrh nařízení MiCA. Seznámil účastníky s obsahem návrhu úpravy nakládání s kryptoaktivy a pravidel pro nabízení a vydávání kryptoaktiv, včetně důsledků pro uplatnění navrhované úpravy pro a osoby, které poskytují služby související s kryptoaktivy.
18. května 2022
Téma: Návrh nařízení Data Act
Návrh nařízení Data Act v kontextu ochrany osobních údajů a dat
Mgr. Veronika Žolnerčíková
Veronika Žolnerčíková je odbornicí na právo ICT, výzkumnou pracovnicí Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a odborná pracovnicí C4E centra Masarykovy univerzity. V současné době je doktorandkou na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Jejím výzkumným tématem jsou právní aspekty umělé inteligence. Právu nových technologií se věnovala i ve své předchozí praxi na legislativním odboru Ministerstva spravedlnosti a v advokátní kanceláři. Veronika Žolnerčíková přednáší na Masarykově univerzitě a Vysokém učení technickém v Brně.
Veronika Žolnerčíková představila unijní návrh nařízení Data Act z února 2022 a jeho propojení s návrhy nařízení Data Governance Act a AI Act. Veronika Žolnerčíková hovořila o důsledcích pro uplatňování existující legislativy a případné kolize s ní (ochrana osobních údajů, digitální trh, digitální služby) a o pohledu na připravovanou legislativu ze strany společností zpracovávajících velká data, které byly osloveny v rámci projektu Big Data 4 AI.
27. dubna 2022
Téma: Vendor lock-in ve veřejných IT zakázkách
Vendor lock-in ve veřejných zakázkách na IT
JUDr. Kamil Jelínek, Ph.D.
JUDr. Kamil Jelínek, Ph.D. získal oba doktoráty na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde v současné době vyučuje na fakultě Správní vědy a správního práva. Současně působí jako samostatný advokát specializující se především na právo veřejných zakázek a stavební právo. Před vstupem do advokacie působil řadu let na Krajském soudu v Brně, kde se mimo jiné věnoval přezkumu zadávání veřejných zakázek.
Dr. Jelínek se ve své přednášce věnoval tomu, co je vendor lock-in, kdy vzniká, jaké jsou důsledky a především jaké jsou možnosti jeho řešení. Právě toto téma je palčivé fakticky pro všechny subjekty z řad zadavatelů a zásadně zasahuje i dodavatele IT. Orgány dozoru a přezkumu přitom na jednání a snahy zadavatelů zpravidla nahlížejí přísnou optikou.
30. března 2022
Téma: Ochrana oznamovatelů
Ochrana oznamovatelů v ČR
JUDr. Jiří Kapras
JUDr. Jiří Kapras vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Právo a právní věda. Působil jako advokátní koncipient v pražské advokátní kanceláři zaměřené na trestní a přestupkové právo, poté v oddělení trestně právní legislativy Ministerstva spravedlnosti se zaměřením na problematiku teroristických trestných činů a pomoci obětem trestných činů. Od roku 2016 se věnuje problematice střetu zájmů veřejných funkcionářů v České republice a oblasti boje proti korupci se zaměřením na regulaci lobbování a ochranu oznamovatelů protiprávního jednání. Působí jako ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti. Je předsedou Pracovní komise ke střetu zájmů Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí a členem autorského kolektivu pro přípravu nového a doplněného vydání komentáře k zákonu o střetu zájmů. Publikuje občasně v odborných periodicích pro právní praxi.
JUDr. Jiří Kapras se ve své přednášce věnoval procesu implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, do českého právního řádu, přímým vertikálním účinkem této směrnice a jeho dopady na entity veřejného práva. Dále se dr. Kapras zabýval obsahovými aspekty minimální harmonizace národního zákonodárství (zejména právy oznamovatelů a povinnostmi zaměstnavatelů).
23. února 2022
Téma: Data Protection in Automated Driving
Watching you watching the road: data protection implications of automated driving
Nynke Vellinga and Gerard Ritsema van Eck
Nynke Vellinga is a postdoctoral researcher at the STeP research group of the Faculty of Law of the University of Groningen, The Netherlands. Back in 2020, Nynke successfully defended her PhD thesis, titled ‘Legal Aspects of Automated Driving. On Drivers, Producers, and Public Authorities’, at the same university. Currently, Nynke is a member of the ITU focus group on AI for autonomous and assisted driving. The legal framework for cybersecurity in automated vehicles (as part of the Cybersecurity Noord-Nederland project) is one of Nynke’s main research focuses.
Gerard Ritsema van Eck is an assistant professor in IT-law at the Faculty of Law of the University of Groningen, The Netherlands. His research focuses on the impacts of emerging surveillance technologies on the free enjoyment of human rights in public spaces. He is a member of Research Ethics Review Committee of the Law Faculty (CETOR) and teacher and member of advisory board Frijlande Privacy Management.
Vehicles are becoming more automated, necessitating the use of sensors and cameras both inside and outside the vehicle. In their talk dr. Vellinga and dr. Ritsema van Eck highlighted some illogicalities and inconsistencies in a recent regulation concerning automated driving. The General Safety Regulation (Regulation (EU) 2019/2144, hereafter: GSR) will make sensors and cameras, as well as the recording of data collected by this equipment, mandatory. The introduction of all these cameras and sensors has grave implications for data protection. The GSR acknowledges this. The technologies that require data from sensors and cameras are used to determine whether the driver is fit and able to drive. Therefore, health data is collected. The processing of this type of data is prohibited under art 9(1) of the General Data Protection Regulation (Regulation (EU) 2016/679, hereinafter: GDPR). However, article 9(2)g GDPR provides an exception to this restriction where there is a basis in Union or member state legislation.
26. ledna 2022
Téma: Zaměstnanecké a podnikové vynálezy
Podnikový (zaměstnanecký) vynález a jeho odměňování – koncepce a doporučení pro praxi
Prof. JUDr. Martin Boháček, CSc.
Prof. JUDr. Martin Boháček, CSc. je profesorem na katedře podnikového a evropského práva na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Prof. Boháček se zaměřuje na právo duševního vlastnictví, soutěžní právo, právo počítačové právo a informačních a komunikačních technologií, srovnávací obchodní právo a obchodní právo obecně. Je autorem řady publikací, mezi jinými též spoluautorem monografie Odměňování zaměstnaneckých (podnikových) vynálezů a jeho přiměřenost - právní i ekonomické aspekty.
Ve své přednášce se profesor Boháček věnoval podnikovým (zaměstnaneckým) vynálezům a jejich odměňování. Srovnával zaměstnanecký vynález s právní úpravou zaměstnaneckých užitných vzorů, průmyslových vzorů a autorských děl. Profesor Boháček zmínil vynálezy vytvořené externími původci na základě smlouvy o dílo, studenty, výzkumníky na stáži u jiné instituce, ve společném výzkumu aj. Přednáška obsahovala také některá doporučení pro praxi. Podrobněji se profesor Boháček zaměřil na podmínky přiměřené odměny i dodatečného vypořádání.