Aarhus Účast veřejnosti v environmentálním rozhodování: implementace Aarhuské úmluvy

Popis projektu

Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (tzv. Aarhuská úmluva) z r. 1998 je zacílena na dosahování vyšší úrovně ochrany životního prostředí demokratickými prostředky zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů v celé řadě záležitostí týkajících se životního prostředí. Mezi smluvními stranami Aarhuské úmluvy jsou všechny země Visegrádské čtyřky. Ve většině členských států Úmluvy nebylo snadné zajistit správnou legislativní transpozici a plnou praktickou implementaci požadavků Úmluvy. V některých aspektech její interpretace a aplikace mohou stále ještě přetrvávat obtíže. To platí zejména pro tzv. třetí pilíř Úmluvy, který spočívá v povinnosti zajistit veřejnosti přístup k právní (soudní nebo srovnatelné) ochraně ve věcech životního prostředí.

Projekt se zaměřuje na sumarizaci současného stavu implementace Aarhuské úmluvy ve Visegrádských zemích a na jejich komparaci, včetně identifikace hlavních problémových oblastí a nastínění možných cest k jejich řešení. Vzhledem k tomu, že praktická aplikace práv veřejnosti založených Úmluvou je často iniciována environmentálními nevládními organizacemi, jejich zkušenosti je namístě připojit k teoretickému pohledu akademických pracovníků a pracovníků státní správy tak, aby bylo možné vykreslit celkový obraz přínosů Aarhuské úmluvy k ochraně životního prostředí.

Řešení projektu zahrnuje

  • analýzu národního práva implementujícího Aarhuskou úmluvu všech zúčastněných zemí (Visegradské čtyřky), včetně nástinu jeho praktického uplatňování;
  • výměnu poznatků a zkušeností na základě prezentace národních údajů na workshopu, který se bude konat v květnu 2013 v Praze;
  • srovnání a syntézu poznatků shromážděných díky osobními setkání a prezentování na workshopu; předpokládaným výstupem bude nastínění postupů typických pro implementaci a aplikaci Úmluvy v rámci struktur a procesů zúčastněných zemí a identifikace hlavních transpozičních a implementačních problémů Úmluvy v zemích Visegrádské čtyřky;
  • publikování nejdůležitějších zjištění a doporučení.


Země Visegrádské čtyřky vykazují mnoho podobností co do situace svého životního prostředí i co do mechanismů jeho právní ochrany. Pro všechny zúčastněné země je proto obohacující podělit se o zkušenosti s tím, jak (podobně nebo naopak odlišně) jsou podobné problémy řešeny vnitrostátní legislativou a jak je tato legislativa prosazována. Aarhuská úmluva je nepochybně ve všech zúčastněných zemích náročnou výzvou pro podporování a posilování demokratických principů účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech týkajících se životního prostředí. Jelikož životní prostředí nezná státní hranice a cíle v oblasti jeho ochrany jsou pro všechny Visegrádské státy společné, je nanejvýš žádoucí podělit se o zkušenosti, zejména o ty pozitivní, uvnitř jejich regionu.

Účelem projektu je založit vzájemný kontakt skupiny odborníků ze všech zúčastněných zemí a tak vytvořit novou platformu pro sdělování a diskutování tématu právního rámce účasti veřejnosti v záležitostech životního prostředí. Tato skupina uvítá rovněž příspěvky ze strany environmentálních nevládních organizací, čímž může napomoci zprostředkování kontaktu mezi teoretickou a praktickou sférou. Prvním krokem dosažitelným v rámci probíhajícího projektu je zejména shrnout a porovnat současný stav implementace uvnitř Visegrádské skupiny. Předpokládaná budoucí navazující spolupráce pak může přinést další výsledky v podobě navržení konkrétních prostředků ke zvýšení aplikace a účinnosti jednotlivých forem účasti veřejnosti v ochraně životního prostředí.