Are there Natural Rights? or About the Ontological Status of Natural Rights from the Point of View of Analytical Philosophy
Czech original: Existují přirozená práva? aneb K ontologické podstatě přirozených práv z pohledu analytické filosofie
This article aims to present and analyze the stances of analytical philosophy as one of the most important schools of thought of the last century and their representatives on the ontological status of nat¬ural (moral) rights which has repeatedly become the target of criticism. The question of whether natural but also human rights exist is closely related to the existence of normative disciplines as such which for analyt¬ical philosophers represented one of their interests. The article presents a fundamental change in the per¬ception of the ontology of abstract entities, natural rights included, and compares the Vienna Circle repre¬sented by Rudolf Carnap with post-war analytical philosophers such as Willard Van Orman Quine or Hilary Putnam. From Carnap’s internal and external questions, through Quine’s ontological commitment to Putnam’s abandonment of the last dogma of empiricism and Blackburn’s quasi-realism, the development of post-war analytical philosophy was accompanied by the change of perspective on classical ontology. This needs to be taken into consideration also in the case of natural and human rights. If the analytical philosophy urges us that classical ontology can no longer give us any answer, we need to find a new way to look at natural rights and their existence. This new perspective on the ontology of natural rights is analyzed in the article.
Czech original: Tento článek má za cíl představení a analyzování postojů analytické filosofie jakožto jednoho z nejvýznamnějších myšlenkových směrů minulého století a jejich představitelů k ontologickému statusu přirozených (morálních) práv, který se v historii opakovaně stal terčem kritiky. Otázka, zda přirozená, ale potažmo i lidská práva existují, úzce souvisí s existencí a povahou normativních disciplín jako takových, které pro analytické filosofy reprezentovaly jeden z jejich zájmů. Článek představuje zásadní změnu ve vnímání ontologie abstraktních entit, tedy i přirozených práv, u Vídeňského kroužku zastoupeného Rudolfem Carnapem ve srovnání s poválečnými analytickými filosofy jako Willard Van Orman Quine či Hilary Putnam. Od Carnapových interních a externích otázek přes Quinův ontologický závazek vůči abstraktním entitám až po Putnamovo zbavení se posledního dogmatu empiricismu a Blackburnův quasi-realismus, vývoj poválečné analytické filosofie s sebou přinesl změnu pohledu na klasickou ontologii, kterou je však potřeba zohlednit i u přirozených, ale potažmo též lidských práv. Pakliže nás analytická filosofie nabádá, že klasická ontologie nám odpověď na otázku po existenci přirozených práv dát nemůže, je třeba najít nový způsob, jak se dívat na přirozená práva a jejich ontologii. Právě tento nový pohled na ontologický status přirozených práv je v článku podroben rozboru.