Analysis of the Rule on the Amount of Unjust Enrichment in Section 40(4) of the Czech Copyright Act in the Light of its Function
Czech original: Analýza pravidla o stanovení výše bezdůvodného obohacení v § 40 odst. 4 autorského zákona ve světle jeho funkce
This article analyses the provision of Section 40(4) second sentence of the Czech Copyright Act. It modifies the general regulation of the Czech Civil Code on determination of the scope of compensation for unjust enrichment in cases of disposal with a copyrighted work without the necessary licence and pro¬vides for a lump-sum compensation of double the amount of the usual license fee. According to the opinion prevalent in Czech literature, this special rule performs a punitive function. This function may be inferred by a subjective-historical interpretation of the provision. However, the article attempts to outline a different view of the meaning and purpose of the lump-sum compensation in the context of the relevant EU law and general civil law – even in this case, it should facilitate the proof of the disadvantaged party. Furthermore, the article presents a corresponding alternative view on the application of Section 40(4) second sentence of the Czech Copyright Act. Following the model of the general civil law regulation, it consists of distinguishing the position of the enriched party in bad faith (which should be obliged to pay double the amount of the usual license fee) and in good faith (whose obligation should be limited to the usual license fee only).
Czech original: Článek se zabývá analýzou pravidla upraveného v § 40 odst. 4 větě druhé autorského zákona, jež modifikuje pro případy nakládání s dílem bez k tomu nezbytné licence obecnou úpravu občanského zákoníku týkající se stanovení rozsahu náhrady za bezdůvodné obohacení a stanoví paušalizovanou náhradu ve výši dvojnásobku obvyklé licenční odměny. Dle názoru převažujícího v české literatuře plní toto speciální pravidlo
sankční funkci. Předkládaný text se pokouší vůči tomuto názoru – jemuž by mohl nasvědčovat subjektivně-historický výklad – vymezit a nastínit v kontextu relevantních unijních východisek a obecné občanskoprávní
úpravy odlišný náhled na smysl a účel, jež paušalizovaná náhrada i na tomto místě plní, jimiž má být usnadnění dokazování ochuzenému. V návaznosti na stanovisko přijaté ohledně funkce pravidla je v článku následně prezentován též tomu korespondující alternativní pohled na aplikaci § 40 odst. 4 věty druhé autorského zákona, spočívající po vzoru občanskoprávní úpravy co do výše náhrady v odlišení postavení nepoctivého obohaceného (vůči němuž lze uplatnit nárok na vydání obvyklé licenční odměny ve výši dvojnásobku) a obohaceného poctivého (jehož povinnost k vydání bezdůvodného obohacení bude paušalizována toliko jednonásobkem obvyklé licenční odměny).