Labour Law Autonomy and the Definition of the Concept of a Clergyman in the Roman Catholic Church
Czech original: Pracovněprávní autonomie a vymezení pojmu duchovního v římskokatolické církvi
The article reflects upon the labour law autonomy of churches, focusing especially on the relation¬ships of clerical and lay employees within the Roman Catholic church. It analyses the definition of the concept of cleric and the (im)possibility of the judicial review thereof, with reference to the recent case law in the Czech Republic. The article attempts to find answers to questions ensuing from the search for the limits of the labour law autonomy of churches, emphasising the potential risks of abuse of the classification of cler¬ical status, and highlights the need for protection of employees, particularly those who may be erroneously (and perhaps purposely) designated as clerics. At the same time, it takes into account aspects of protection of employee rights, and draws attention to potential injustices in the configuration of employment relation¬ships within the church. A cross-border comparison with the German legislation accentuates criminal law overlaps especially in connection with the obligation to maintain confidentiality (exception from the obliga¬tion to report a crime, prohibition of interrogation), which is always associated with persons having “clerical” status. The conclusion of the article places emphasis upon the necessity of a critical assessment of the risks in connection with the definition of clerical status, and provides a reminder of the significance of the European Union case law for the future development in the field of autonomy of churches.
Czech original: Článek reflektuje pracovněprávní autonomii církví, zejména se zaměřuje na vztahy duchovních a laických zaměstnanců v římskokatolické církvi. Analyzuje vymezení pojmu duchovního a (ne)možnost soudního přezkumu statusu duchovního, a to s přihlédnutím k tuzemské recentní judikatuře. Článek se snaží najít odpovědi na otázky plynoucí z hledání hranice pracovněprávní autonomie církví, zdůrazňuje možná rizika zneužití klasifikace statusu duchovního a upozorňuje na potřebu ochrany zaměstnanců, zejména těch, kteří mohou být chybně označeni za duchovní. Současně jsou zohledněny specifické aspekty ochrany práv zaměstnanců a je upozorněno na možné nespravedlnosti v uspořádání pracovních vztahů v církvi. V rámci přeshraničního srovnání s německou právní úpravou jsou zdůrazněny trestněprávní přesahy související zejména s povinností mlčenlivosti (výjimkou z oznamovací povinnosti, zákazem výslechu), která je vždy spojena s osobou mající status „duchovní“. Závěr článku klade důraz na nutnost kritického posouzení rizik spojených s určováním statusu duchovního a připomíná význam unijní judikatury pro budoucí vývoj v oblasti autonomie církví.