Seeking Fairness in Assessing the Intensity of an Employee’s Breach of Duty Arising from Legal Regulations and Related to His Work Performance
Czech original: Hledání spravedlnosti při posuzování intenzity porušení povinnosti zaměstnancem vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci
The article focuses on the topic related to the immediate termination of the employment relation¬ship (and the institute of termination of employment relationship) served by the employer to the employee due to a particularly gross violation of obligations under the legal regulations related to the work performed by the employee, specifically on the typified – still often addressed in court practice – situations consisting in direct and indirect attack on the employer’s property and in the employee’s failure to attend work (in the employee’s missing work). The article anticipates situations that have not yet been resolved in settled deci¬sion-making practice and explains, based on legal reasoning, how the courts should decide under the given circumstances, while inspiration for the argumentation was also sought in historical legislation and in rele¬vant contemporary conclusions of German doctrine and case law of the Federal Labour Court (Bundesarbeitsgericht). The author argues for a careful and nuanced approach to assessing the intensity of the employee’s breach of duty, pointing out that the current state of legal assessment may be regarded as not entirely comprehensive and consistent. For this reason, the article is based on a detailed study of relevant decisions of the Supreme Court and the Constitutional Court (including very recent ones). To find the law more fairly in the future, a concrete view is presented on the analyzed area of de lege lata employment law.
Czech original: Článek se soustředí na téma související s okamžitým zrušením pracovního poměru (i s institutem výpovědi z pracovního poměru) dávaného zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu zvlášť hrubého porušení povinnosti z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a to konkrétně na typizované – stále často v soudní praxi řešené – situace spočívající v přímém a v nepřímém útoku na majetek zaměstnavatele a v nedocházení zaměstnance do práce (v zameškávání práce zaměstnancem). Článek předjímá situace v ustálené rozhodovací praxi dosud neřešené a na základě právní argumentace vysvětluje, jak by měly soudy za daných podmínek rozhodnout, přičemž inspirace pro argumentaci byla hledána i v historické právní úpravě i v relevantních současných závěrech německé doktríny a judikatury Spolkového pracovního soudu (Bundesarbeitsgericht). Autor si stanovil za cíl vyargumentovat, proč je vhodné aplikovat pečlivý přístup zohledňující nuance při hodnocení intenzity porušení povinnosti zaměstnancem, respektive poukázat na to, že lze považovat současný stav právního posuzování za ne zcela komplexní a konzistentní. Z uvedeného důvodu je článek opřen zejména o detailní nastudování relevantních rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu (včetně těch zcela nedávných). Za účelem spravedlivějšího nalézání práva do budoucna je prezentován konkrétní možný pohled na analyzovanou oblast pracovněprávní úpravy de lege lata.