Návrh směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci a revidovaná směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky: zhodnocení potenciálu naplnění deklarovaných cílů nové úpravy
Využití umělé inteligence přináší jak výhody, tak rizika, což ji staví do popředí zájmu pro regulaci jak na úrovni jednotlivých států, tak nadnárodních organizací. Na úrovni Evropské unie došlo k přijetí aktu o umělé inteligenci ve formě nařízení s cílem eliminovat rizika spojená s užitím umělé inteligence. Toto nařízení však nezaručí úplnou ochranu před možnými škodami. Specifické vlastnosti umělé inteligence mohou dle současných odpovědnostních právních norem ztížit až znemožnit poškozeným uplatnění jejich nároku na náhradu škody. Evropská komise z tohoto důvodu představila návrh směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci a dále návrh revidované směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky. Společným cílem obou návrhů je zajištění účinného odškodnění poškozených osob a přispění k právní jistotě subjektů práva v případech zahrnujících umělou inteligenci. Článek posuzuje, zda je tato úprava schopna dosáhnout stanovených cílů v kontextu specifických vlastností umělé inteligence, které představují nové výzvy pro tradiční právní rámce. Úvodní část představuje téma a předchozí iniciativy EU v této oblasti. Následuje rozbor příslušných směrnic, jejich působnosti, rozdílů mezi nimi a některých nedostatků. Zvláštní pozornost je věnována nástrojům, které mají k vytčeným cílům přispět, a to pravidlům pro zpřístupnění důkazů a vyvratitelným právním domněnkám. Závěrečná kapitola shrnuje klíčová zjištění, identifikuje nedostatky v předmětné úpravě a navrhuje možné změny pro efektivnější dosažení stanovených cílů.