Jak individualizovat hromadně vyráběnou věc ve vlastnické žalobě?
Podle § 1041 odst. 1 o. z. je nutno ve vlastnické žalobě věc popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Judikatura českého Nejvyššího soudu tento požadavek dalekosáhle rozmělňuje u hromadně vyráběných věcí, u nichž má údajně postačovat obecnější (tj. v podstatě druhový) popis. Jeho upřesnění vyžaduje pouze v případě úspěšné obrany žalovaného, že má u sebe více takto druhově popsaných věcí. Rezignace na splnění zákonného požadavku individualizace vindikované věci je však v rozporu nejen se zásadou speciality věcných práv, ale ztroskotává také na civilněprocesních předpisech. Bez řádné individualizace věci nelze podat důkaz vlastnického práva žalobce ani držby či detence žalovaného, není možno dostatečně určitě vymezit předmět sporu a ani případný vyhovující rozsudek by nemohl být natolik určitý, aby na jeho základě mohla být zdárně provedena exekuce odebráním věci. Nepřijatelné jsou rovněž představy judikatury ohledně nástrojů, pomocí nichž by mělo být žalobci umožněno věc dodatečně individualizovat (důkaz ohledáním, vysvětlovací povinnost strany nezatížené důkazním břemenem). Vlastnickou žalobou se lze domáhat jenom vydání takové věci, kterou může žalobce řádně individualizovat.