Tři podoby solidarity a solidarita jako odpověď na strukturální nespravedlnost
Příspěvek se zabývá pojmem solidarita, jak je diskutován v současné politické filosofii. Jde o pojem, který má pozoruhodnou ústavněprávní relevanci, ale je mu věnováno mnohem méně pozornosti než jiným pojmům. V literatuře se solidarita chápe jako polysémantický pojem a typicky se rozlišují tři podoby solidarity: solidarita sociální, občanská a politická. V tomto příspěvku představím tyto tři podoby solidarity a následně se blíže zaměřím na solidaritu občanskou. Ta je spojována s konceptem sociálního státu a upozorňuje nás na specifika vztahů, které vznikají již v politickém společenství a můžou vytvářet i takové uspořádání, které by bylo možné popsat jako nespravedlivé. A právě motiv nespravedlnosti, a to v její specifické podobě strukturální nespravedlnosti, jak o ní uvažovala Iris Marion Young, provází mou diskusi o občanské solidaritě a jejím významu pro ústavněprávní, respektive lidskoprávní teorii a praxi, protože poukazuje na specifické jevy v pozadí, vůči kterým bychom neměli být lhostejní.