Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a nároky po jeho skončení v komparaci české a německé právní úpravy
Předkládaná komparativní studie začíná vymezením svého předmětu, tedy srovnávání vývoje české právní úpravy služebního poměru s úpravou zemí s podobným osudem (nejdříve úpravy v Německé demokratické republice, po jejím zániku pak ve Spolkové republice Německo). Na popis teoretických východisek komparace navazuje v první části textu vysvětlení terminologie používané při tomto konkrétním porovnávání právních institutů jazykově odlišných právních řádů. Funkcionalistickou metodou komparace se identifikuje srovnatelný doktrinální pojem „zásahové správy“, na jehož podkladě lze určit komparovatelné instituty (bezpečnostní sbory – ozbrojené orgány), které plnily v jednotlivých zemích stejnou funkci. Ve druhé části textu se po představení ústavních základů služebního poměru v komparovaných právních řádech podrobněji srovnává úprava vzniku a zániku služebního poměru a nároků spojených s jeho skončením. Zkoumá se vazba těchto nároků na obecné sociální zabezpečení a ověřuje hypotéza o legitimitě a efektivitě obou identifikovaných přístupů.