Komparace práva být zapomenut a placených alternativ
V Evropské unii je legislativně zakotveno právo být zapomenut v Nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, známém jako GDPR. Toto právo však má územní působnost pouze na území EU a platí pro její občany. Internet je ovšem celosvětový fenomén, stejně tak touha uživatelů internetu po ochraně svých osobních údajů. Pro uživatele mimo EU, kteří nemohou uplatnit evropské právo být zapomenut, však existují alternativy v podobě placených služeb. Článek na svém počátku identifikuje placené alternativy k právu být zapomenut, zabývá se oblastí největšího výskytu těchto služeb, což jsou USA, a důvody největšího výskytu právě zde a zkoumá, na jakém principu tyto placené služby fungují a jak jsou úspěšné v porovnání s právem být zapomenut. Zároveň se zabývá otázkou, zda se právo být zapomenut může u placených alternativ něčím inspirovat a jednou z možností, která se logicky nabízí, je zkoumání snížení potenciálu výskytu efektu Streisandové. Efekt Streisandové je nežádoucí jev, při kterém fyzická osoba svou aktivní snahou o odstranění osobních informací tyto informace paradoxně uvede v ještě větší známost, což se stalo v rozsudku ESD Mario Costeja Gonzáles v. Google. Druhá kapitola článku tak zkoumá potenciál výskytu efektu Streisandové u placených alternativ a komparuje jej s právem být zapomenut.