Rozhodování předběžných otázek Tribunálem – bortí se poslední nedotknutelný pilíř soudního systému Evropské unie?
Začátkem prosince loňského roku (2022) předložil Soudní dvůr podle čl. 281 druhého pododstavce SFEU Evropskému parlamentu a Radě žádost na změnu Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie. Změna statutu, kterou Soudní dvůr žádá, má za cíl svěřit Tribunálu poprvé v dějinách Evropské unie pravomoc rozhodovat o některých předběžných otázkách předložených členskými státy. Stalo se tak po téměř dvaceti letech formální existence této možnosti a několika jejích odmítnutí ze strany Soudního dvora, kdy podle Soudního dvora dozrál čas, aby Tribunál rozhodoval o části předběžných otázek. Navrhovanou úpravu lze rozložit do čtyř oblastí, a sice vymezení oblastí, ve kterých má Tribunál nově rozhodovat o předběžných otázkách, centralizovaný systém přidělování předběžných otázek, kdy odpovědnost za jejich přidělování bude svěřena Soudnímu dvoru, nové procesní záruky spojené s částečným přenosem rozhodování o předběžných otázkách a konečně ochranné mechanismy, které již nejsou evropské právní úpravě nové, avšak s navrhovanou úpravou přenosu části rozhodování o předběžných otázkách na Tribunál opět ožívají. Cílem tohoto článku je zasazení navrhovaných změn do historického kontextu, jejich představení a zamyšlení se nad některými kritickými body, které by se v souvislosti s jejich přijetím mohly objevit.