Hranice autonomie vůle v právu obchodních korporací (strukturální úvahy)
Současné české soukromé právo zpravidla nedostatečně odlišuje tzv. statusové otázky od jiných případných důvodů neplatnosti autonomní regulace obchodních společností. V článku se autoři pokouší i s využitím německé doktríny prokázat, že obsah skupiny statusových otázek je omezený a váže na princip numerus clausus, což je v občanském zákoníku kategorie odlišná od veřejného pořádku. Článek současně poukazuje na to, že je vždy potřeba zkoumat konkrétní okolnosti případu, zejména má-li být aplikován veřejný pořádek, a snaží se popsat možnou obecnou interpretační metodologii.