Úvod do problematiky vyrovnání újmy prospěchem (compensatio lucri cum damno)
Škodní událost nemusí pro poškozeného vždy znamenat toliko ztrátu (újmu), nýbrž na jeho straně může současně dojít ke vzniku výhody, kupř. zvětšení majetku. Vzniklé výhody mohou dokonce převyšovat i výši způsobené újmy. Otázkou pak je, zda vůbec a v jakém rozsahu lze takové výhody oproti způsobené újmě zohlednit. Touto problematikou se zabývá tzv. teorie vyrovnání újmy prospěchem (lat. compensatio lucri cum damno), která je předmětem článku. Pozornost ovšem není zaměřena komplexně na celou šíři této problematiky, cílem je teorii představit v obecných rysech. Nejprve bude v základu nastíněn předmět problematiky teorie vyrovnání újmy prospěchem, včetně jejího systematického zařazení do civilního deliktního práva. Následovat bude představení jejího vývoje, doktrinárních názorů a judikatorních východisek, zákonná pravidla nevyjímaje. V rámci výkladu bude rovněž pojednáno o kritériích, podle kterých se případy vyrovnání újmy prospěchem posuzují, včetně jejich zařazování do skupin (Fallgruppen). V široké míře bude v rámci článku pracováno se zahraničními zdroji (Německo, Rakousko, Velká Británie), jelikož česká doktrína i judikatura není v porovnání s nimi tak obsáhlá a komplexní.