Význam stanovisek lidskoprávních výborů a jiných expertních smluvních orgánů pro výklad mezinárodních smluv
Obsahem článku je posouzení významu stanovisek lidskoprávních výborů a dalších expertních smluvních orgánů pro výklad mezinárodních smluv, a to zejména s ohledem na závěry Komise pro mezinárodní právo k tématu „pozdější dohody a pozdější praxe ve vztahu k výkladu mezinárodních smluv“, přijaté v roce 2018. Stanoviska uvedených výborů a dalších expertních orgánů jsou mezinárodněprávně nezávazná, současně jim však obvykle bývá přiznávána „autoritativní povaha“ při výkladu příslušných mezinárodních smluv. V aplikační praxi se nicméně přístup k těmto stanoviskům dosti různí, přičemž se praxe téměř nezabývá povahou a významem těchto stanovisek z hlediska pravidel pro výklad mezinárodních smluv. Článek popisuje důvody, proč nelze stanoviska expertních orgánů považovat za „pozdější praxi“ tvořící součást obecného pravidla výkladu mezinárodních smluv podle čl. 31 Vídeňské úmluvy o smluvním právu, a zabývá se významem „mlčení“ smluvních stran v reakci na stanoviska expertních orgánů a na praxi jiných smluvních stran odpovídající obsahu těchto stanovisek. V článku je dále posuzována možná povaha stanovisek expertních orgánů jako „doplňkového prostředku výkladu“ podle čl. 32 Vídeňské úmluvy a „pomocného prostředku pro určování mezinárodněprávních pravidel“ podle čl. 38 odst. 1 písm. d) Statutu Mezinárodního soudního dvora. Závěr článku je věnován významu, jenž je přisuzován stanoviskům lidskoprávních expertních orgánů v rámci jednotlivých smluv, jimiž byly tyto orgány zřízeny, včetně případné povinnosti brát tato stanoviska v dobré víře v úvahu při výkladu těchto smluv; v této souvislosti jsou též kriticky komentovány některé metodické a obsahové nedostatky stanovisek lidskoprávních expertních orgánů negativně ovlivňující jejich „autoritativnost“.