Textová kontinuita a diskontinuita Ústavy ČR
Ústavy jsou právní dokumenty, které obvykle nepodléhají častým novelizacím. Přesto se občas mění, a Česká a Československá republika jich za svou stoletou existenci vystřídaly několik. Tento článek se zaměřuje na (dis)kontinuitu textů těchto ústav, a to zejména se zřetelem na text té aktuální. Ukazuje, že přebírá formulace již z krátké provizorní ústavy z roku 1918, ba dokonce z norem habsburské monarchie. Největší formulační blízkost lze spatřit vůči Ústavní listině z roku 1920, která byla dle pamětníků explicitním východiskem při tvorbě té současné. V článku se ovšem prokazuje také na formulační blízkost Ústavní listiny a Ústavy 9. května z roku 1948, a jsou zdůrazněny drobné i větší rozdíly ilustrující změnu společenských poměrů, která přijetí této ústavy předcházela. Ústavodárce se však mohl inspirovat i v Ústavě ČSSR z roku 1960 a její federalizační novele z roku 1968, odkud přejal základní vymezení Ústavního soudu. Článek tedy prokazuje formulační kontinuitu textů československých ústav a Ústavy ČR, přičemž ji lze spatřovat spíše v detailech než v rozsáhlejších částech ústavního textu. Prokazuje také, že formulační inspirace lze čerpat i z dokumentů z dob, u kterých bychom to spíše nečekali.