Zneužití práva – z nicoty univerzální zásada?
Příspěvek reaguje na téma zneužití práva, jak je v poslední době traktováno doktrínou a prakticky promítáno do reálného života práva. Autor usiluje tendence směřování zneužití práva zasadit do širšího rámce geneze tohoto institutu a zachytit jeho osud v dlouhodobé perspektivě od římského práva do současnosti a budoucích výhledů. Prezentuje vývojovou linii zneužití, která vedla od popírání možnosti právně zamezit jakémukoli jednání, k němuž došlo při výkonu subjektivního práva, až k hypertrofii konstrukce zneužití, která je uplatňována nejen při výkonu absolutních práv, kam původně náležela, ale v celém soukromém a v posledních desítiletích i veřejném právu. V tomto rámci se zabývá rovněž znaky skutkové podstaty zneužití.