Role ústavního dekretu prezidenta republiky o obnovení právního pořádku při obnově samostatného Československa
Studie se zabývá přípravou ústavního dekretu prezidenta republiky o obnovení právního pořádku z 3. srpna 1944, který byl výrazem snahy londýnské exilové vlády a prezidenta E. Beneše prosadit ještě v londýnském exilu svoji politickou představu o obnově československého státu. V dekretu se projevily, byť omezeně, představy domácího odboje a Beneš v roce 1943 v této věci uzavřel kompromis i s moskevským vedením KSČ. Hlavním účelem ústavního dekretu bylo řešit ústavní a právní otázky spojené s obnovou Československa. Pro otázku platnosti právních předpisů přijatých mezi Mnichovskou dohodou a osvobozením (poválečná vláda konec doby nesvobody stanovila na 4. května 1945) pracoval s pojmem doba nesvobody a zabýval se i otázkou neplatnosti soudních a správních rozhodnutí či principem ratihabice dekretů prezidenta republiky Národním shromážděním. Dekret se však při konfrontaci se zákonodárnou činností Slovenské národní rady na celém osvobozeném území neprosadil a byl vyhlášen jen pro české země. Následně byl měněn a doplňován dalšími prezidentskými dekrety a zákonodárstvím Národního shromáždění.