Panovnice na rozhraní epoch a cesta k modernímu státu a právnímu řádu
Článek je připomenutím třístého výročí narození Marie Terezie, které připadá na 13. květnatohoto roku. Autor panovnici představuje jako symbol doby, v níž habsburská monarchie opatrně, ale zároveň rázně nakročila na cestu vedoucí k modernímu státu, k jeho efektivnějšímu řízení prostřednictvím profesionálního aparátu a pro všechny platných právních předpisů a k sociálně spravedlivější společnosti,tedy k tomu, co dnes – se všemi klady i zápory – považujeme za západní civilizaci. Přicházející revoluční přeměnu společnosti, včetně nového pohledu na fungování státu a na roli práva. Marie Terezie odstartovala svým odpovědným přístupem k panovnickým povinnostem a schopností reflektovat potřeby společnosti.Autor přibližuje motivace, obsah a důsledky nejdůležitějších tereziánských reforem. Zmiňuje reformy státního aparátu (novou organizaci a profesionalizaci poradních orgánů, správních orgánů i soudnictví)kodifikaci jednotného česko-rakouského trestního a směnečného práva i pokus o kodifikaci práva občanského,finanční, vojenské, národohospodářské, poddanské, církevní i školské reformy. Stručně si také všímá, jak tereziánské reformy hodnotili současníci a učebnice dějepisu a právních dějin z konce 19. a začátku 20. století, z doby první Československé republiky a z poúnorového i normalizačního Československa.