Obhajoba umírněné optimalizace: o struktuře principů jako interpersonálních důvodů
Teorie principů (Prinzipientheorie), jež tvoří základ principu proporcionality, je kritizovánapro ztělesňování teleologické podstaty ústavních práv, kterážto není schopna pojmout jejich základní funkcideontologických omezení. Předkládaný článek je skromným pokusem o překonání dichotomie mezi teleologickým a deontologickým pojetím, a to přinejmenším v rámci debaty o principu proporcionality. Článek ukazuje, že zmírnění napětí mezi objektivními a subjektivními důvody může přispět k lepšímu porozumění tvrzení, že právní principy představují příkazy k optimalizaci, jinými slovy jako konstatování, že ústavní principy představují formulaci téhož abstraktního ideálu vzájemného uznání osob, jenž může vyvolat ucelenost jednání vícera jednajících. Důležitým závěrem textu je to, že princip proporcionality je vhodnější chápat v termínech determinace abstraktních normativních důvodů (principů) než v termínech poměřování mezi odlišnými či navzájem si kolidujícími standardy.