Ochranný účel normy a jeho význam pro vymezení rozsahu odpovědnosti za škodu (k § 2910 NOZ)
Článek analyzuje jeden z nástrojů vymezení rozsahu odpovědnosti původce škody, učení o ochrannémúčelu normy. Tento nástroj je v českém právním řádu víceméně neznámý. Doposud byl aplikovánpouze Ústavním soudem v jednom nálezu. S přijetím nového občanského zákoníku a recepcí německéhoodpovědnostního systému se však ochranný účel normy dostává i do civilního práva českého.Malá generálníklauzule objevující se v § 2910 věta druhá NOZ, na rozdíl od velké chránící pouze absolutní práva,totiž dává poškozenému nárok na náhradu škody pouze v případě, když jej a dotčené právní zájmy mělporušený zákon za úkol chránit.Text se zabývá metodologií zjišťování ochranného účelu porušené normy. Jedná se vlastně o specifický druhinterpretace normy. Článek identifikuje tři základní interpretační pomůcky, a to gramatický, systematickýa historický výklad.Dále pak uvádí konkrétní postup aplikace těchto interpretačních pomůcek. Po jejichanalýze pak článek již přistupuje k popsání způsobu zjišťování, zda poškozený subjekt a dotčený právnízájem jsou kryty ochranným účelem porušené normy. Autorka pak závěrem konstatuje, že učení o ochrannémúčelu normy je nejlepším nástrojem vymezení rozsahu odpovědnosti, neboť nejlépe odpovídá požadavkuprávní jistoty, nicméně má být pouze základem pro vymezení rozsahu odpovědnosti, nikoli nástrojemjediným.