Justification as fairness: liberalismus jako symetrický rámec pro justifikační teorie
Politické teorie obvykle vymezují určitý soubor institucí jakožto normativně a fakticky optimálnízáklad uspořádání společnosti; ospravedlňují specifickou směsici nepolitických „smithovských“ a politických„hobbesosvkých“ institucionálních pravidel.Různé politické teorie se však ve svých argumentech častovzájemně míjí natolik, že se jejich argumenty zdají být zcela nesouměřitelné. Tento článek se pokouší zmírnittento problém vzájemné nesouměřitelnosti tím, že vymezuje „homogenizovaný společný prostor“, vekterém by se mohly teorie potkávat a vzájemně slyšet. Přestože tento rámec vychází primárně z (neo)liberálnípolitické teorie, je značně obecný a otevřený. Základním podmínkou souměřitelnosti argumentacerůzných teorií je jejich zakotvení v rámci, který se vyznačuje symetrickými předpoklady ohledně lidskéhochování – neboli rozdíly mezi teoriemi by měly být důsledkem další argumentace, a nikoli odlišných výchozíchpředpokladů. Předkládaný rámec rozlišující „společenskou gramatiku“ a „estetické ohledy“ nabízí třidiskuzní rozhraní – (1) normativní otázku toho, jaké hodnoty by měly být zařazeny mezi společenskougramatiku; (2) normativní otázku, které další hodnoty jsou významné natolik, aby případně převážily nadgramatickými pravidly; (3) faktickou otázku toho, které instituce jsou „nezbytné a vhodné“ k dosaženínormativně relevantních hodnot. „Férovost“ předkládaného justifikačního rámce se odvíjí od jeho otevřenostivůči neopomenutelným hodnotám všech diskutovaných teorií a od rovnosti zbraní ztělesněnoupožadavkem na symetrické výchozí předpoklady.