Soudní přezkum rozhodnutí orgánů občanských sdružení
Článek se zabývá přezkoumáváním rozhodnutí občanských sdružení z hlediska procesních předpokladů přezkumu a z hlediska věcných kritérií, které soudy uplatňují při hodnocení přezkoumávaných rozhodnutí.V procesně orientované části zkoumá některé sporné otázky pravomoci soudů v přezkumném řízení, formulace žaloby, jíž je přezkum iniciován, a vymezením okruhu aktivně legitimovaných subjektů k podání této žaloby. V sekci zaměřené na obsahové aspekty soudního přezkumu je nejprve shrnuta problematika platnou úpravou předepsaného zkoumání souladu spolkových rozhodnutí se zákonem a stanovami. Poté je upozorněno na novou judikaturu, která nad tento rámec zahrnula mezi hodnotící hlediska též obecné právní principy a zejména přímo aplikovaná ustanovení ústavních předpisů. Článek zvažuje, do jaké míry je taková soudní extenze požadavků na spolkové rozhodování přípustná v kontextu ústavně zaručené autonomie občanských sdružení a jak konkrétně mohou soudy legitimně hlediska přezkumu dotvářet. V závěru se věnuje jak procesním, tak obsahovým tématům přezkumu spolkových rozhodnutí v souvislosti s úpravou obsaženou v novém občanském zákoníku a trvalosti závěrů konstatovaných v předchozím textu po rekodifikaci soukromého práva.