Ústavní systém v pohybu
Anotovaný článek je v podstatě článkem recenzním. Autorka v něm čtenářům představuje knihu Ústavní právo členských států Evropské unie, která ve třech postupně vydaných dílech (některé z nich se dočkaly již několikerého vydání) podává popis a rozbor ústavních systémů všech členských států Evropské unie. Poprvé vyšla publikace, resp. její první díl, věnovaný ústavním systémům devíti tehdejších členů Evropského společenství, v nakladatelství Kluwer Legal Publishers v Holandsku v roce 1981, postupně, v souvislosti s rozšiřováním EU, byla doplňována o analýzu ústavních systémů dalších členských států, její šesté aktualizované vydání z roku 2004 (vyšlo poprvé též v anglickém překladu), představuje ústavní systémy kmenových patnácti států EU, byť ještě před vydáním knihy došlo k rozšíření Evropské unie o deset dalších členských států. Analýze jejich ústavních systémů je věnován druhý díl publikace vydaný pod názvem Constitutional Law of 10 Member States o dva roky později. Poslední pokračování edice představuje třetí díl, věnovaný ústavním systémům dvou nejnovějších členských států, přijatých do EU v roce 2007, Bulharska a Rumunska, vydaný v roce 2009. Důkladné studium jednotlivých ústav prezentovaných v uvedené publikaci podle autorky článku nutně vede k potvrzení teze, formulované před více než sto lety autorem proslulé Všeobecné státovědy, že ani psané ústavy nemohou zabránit tomu, aby se vedle nich nebo proti nim nevyvíjelo nepsané právo ústavní; autorka vhodně volenými příklady z ústav vybraných členských států Evropské unie platnost této teze dokládá; u nejednoho čtenáře se jí patrně podaří probudit zájem též o četbu pojednávaného díla a u některého snad i touhu ponořit se do hlubšího studia ústavních systémů a případně i jejich komparace.