Igor Tomeš: Úvod do teorie a metodologie sociální politiky, Portál, Praha 2010, 440 s.
Je to „Meisterstück“, k jakému se renomovaný autor zpravidla dopracuje na sklonku svého života, ujišťuje recenzentka čtenáře, a takřka jedním dechem podotýká, že takových děl autor recenzovaného díla má na svém kontě již několik; nutně tím „jeho čtenářskou obec“ udržuje v naději, že ani toto dílo nemusí být autorovým „Meisterstückem“ posledním. Dlužno ovšem dodat, že recenzované dílo je v podstatě již třetím vydáním dopracovaného a rozpracovaného meisterstücku předchozího, který před lety vyšel pod názvem „Sociální politika – teorie a mezinárodní zkušenost“, byť nově zpracovaný text již reaguje i na změny v české a evropské realitě po vstupu nových zemí do EU a je obohaceno o důraz na mezinárodní právní zakotvení sociální politiky, vycházející z koncepce sociálních práv, projevující se v důrazu, jenž autor klade na rovnost a zákaz diskriminace a na mezinárodní dokumenty, upravující ten či onen krok, resp. nástroj sociální politiky. Poněkud překvapivé je zjištění, že recenzentka díla, jež v názvu deklaruje, že je úvodem do teorie a metodologie pojednávaného právního vědního oboru, v recenzním přehledu jednotlivých stěžejních témat díla se o metodologii, tedy o nauce o metodách oboru, nezmiňuje. Uzavírá-li svou recenzi hodnotícím výrokem, že posuzované dílo není jen úvodem do oboru, nýbrž fundovaným vhledem do konceptů a tajů oboru, zájemcům o metodologii, resp. o porovnání přístupů a metod jednotlivých právních věd, nezbývá než doufat, že jedním z jeho tajů není utajení autorova vkladu k metodologii oboru.