Nařízení o výživném a postavení mezinárodních smluv v Evropské unii
Autoři se v článku zamýšlejí nad tím, proč právě v oblasti výživného byla poprvé zvolena konstrukce, podle níž je účinnost předpisu ES, konkrétně nařízení č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti, vázána na mezinárodní smlouvu a jaký byl vývoj v této věci. Pokouší se také vyvodit obecné závěry ohledně delimitace pravomocí mezi ES a členskými státy a ohledně poměru mezinárodních smluv uzavřených Společenstvím ke komunitárnímu právu a k právu členských států a mezinárodním smlouvám, jež uzavřely ve sledované oblasti mezi sebou a s třetími státy.