Zákaz pobytu a správní vyhoštění z pohledu ústavního práva
Článek se zabývá institutem zákazu pobytu a správního vyhoštění, který je upraven především v zákoně č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR, a to především z hlediska ústavního a mezinárodního práva. Popisuje stávající právní úpravu a dospívá k závěrům, že v některých otázkách je tato právní úprava zřejmě protiústavní (ve způsobu rozhodování o zákazu pobytu a vyhoštění, v možnosti zajištění cizinců podle zákona o Policii ČR atd.) a že je proto nutno ji de lege ferenda změnit. Autor rovněž analyzuje některé mezinárodní závazky České republiky v této oblasti a konfrontuje je s vnitrostátní právní úpravou.