Konsenzus a obecné dobré
Studie se snaží podat komplexní pohled na podstatu, teoretické zdůvodnění a možnosti uplatnění konsensu od antiky do současnosti. Na příkladech ze starověkého Řecka a Říma i na příkladech z dějin českého politického a právního myšlení dokládá úzkou souvislost mezi obsahem a praktickým používáním pojmů konsensus a obecné dobré. Od doby osvícenství bylo toto spojení vykládáno na základě teorie společenské smlouvy (kořeny tohoto výkladu jsou ovšem starší) interpretované v různých rovinách jejího filozofického, státovědeckého a politického pojetí. Po zhodnocení těchto teoretických přístupů studie podává přehled ideových koncepcí reflektujících konsensus v různých regionech soudobého světa jako princip společenského, zejména politického a etického, soužití. V závěru se autoři zamýšlejí nad politickými, právními a mravními limity konsensu v životě současných občanských společností.