Malá úvaha nad novelou živnostenského zákona [právní forma živnostenského listu jako průkazu živnostenského oprávnění]
Autor reflektuje teoretické spory, které se rozvinuly v souvislosti s novelizací živnostenského zákona a zaměřuje svou pozornost na praxi znepokojující problematiku vydávání průkazu živnostenského oprávnění, jakožto formy vydání živnostenského listu. Živnostenské listy se totiž od 1.1. 1996 již nevydávají formou deklaratorního rozhodnutí, nýbrž formou osvědčení. Jak autor upozorňuje, živnostenské úřady zde často chybují a nad rámec zákonných náležitostí nesprávně poučují o opravném prostředku. Autor poukazuje na to, že taková rozhodnutí trpí jednou z nejzávažnějších vad správních aktů, jíž je nedostatek působnosti takový akt vydat, a jde proto o nicotná rozhodnutí. v závěru článku autor plédujepro důkladnou a urychlenou novelizaci živnostenského zákona. | Společnost, která byla ustavena nedávno (v roce 1993) svým stanoviskem vstoupila do diskuse o vztahu nového občanského zákoníku a příští úpravy pracovněprávních vztahů. Názor, že nový občanský zákoník by měl zahrnout komplexně soukromé právo, který při při jeho legislativní přípravě převládá, Společnost nepovažuje za šťastný, neboť vtělením celé úpravy individuálního pracovního práva do občanského zákoníku by se vnesla do soukromoprávního kodexu řada veřejnoprávních pracovněprávních institutů, což je v rozporu se zásadami soukromoprávní úpravy. Doporučuje jít cestou přípravy občanského zákoníku jako obecného kodexu,který by do jisté míry platil i pro pracovněprávní vztahy, a v návaznosti na nějvytvořit v určité míře samostatnou pracovněprávní úpravu, jež by vycházela ze subsidiární působnosti občanského zákoníku a jeho obecných institutů. Dosavadnímu postupu prací komise pro přípravu nového občanského zákoníku Společnost vytýká, že v otázce vztahu mezi občanským a pracovním právem se zabývá sekundárním problémem, kde bude tato úprava umístěna, zatímco pozornost je třeba věnovat věcnému vymezení budoucí právní úpravy.21/21 [61](547,1134) : Společnost, která byla ustavena nedávno (v roce 1993) svým stanoviskem vstoupila do diskuse o vztahu nového občanského zákoníku a příští úpravy pracovněprávních vztahů. Názor, že nový občanský zákoník by měl zahrnout komplexně soukromé právo, který při při jeho legislativní přípravě převládá, Společnost nepovažuje za šťastný, neboť vtělením celé úpravy individuálního pracovního práva do občanského zákoníku by se vnesla do soukromoprávního kodexu řada veřejnoprávních pracovněprávních institutů, což je v rozporu se zásadami soukromoprávní úpravy. Doporučuje jít cestou přípravy občanského zákoníku jako obecného kodexu,který by do jisté míry platil i pro pracovněprávní vztahy, a v návaznosti na nějvytvořit v určité míře samostatnou pracovněprávní úpravu, jež by vycházela ze subsidiární působnosti občanského zákoníku a jeho obecných institutů. Dosavadnímu postupu prací komise pro přípravu nového občans